Jan Ondřej z Jevišovic
V dnešním světě je Jan Ondřej z Jevišovic téma velkého významu a zájmu širokého publika. Jan Ondřej z Jevišovic po léta přitahoval pozornost odborníků a nadšenců z různých oblastí, kteří se snažili pochopit a analyzovat jeho důsledky ve společnosti. Od svého vzniku až po dopad na současnost byl Jan Ondřej z Jevišovic předmětem debat a úvah, které obohatily znalosti o tomto fenoménu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Ondřej z Jevišovic, jeho vývoj v čase a jeho důležitost v současném kontextu. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy se budeme snažit objasnit různé aspekty, které dělají z Jan Ondřej z Jevišovic téma hodné studia a diskuse.
| Jan Ondřej z Jevišovic | |
|---|---|
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 14. století |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Sezema I. z Jevišovic |
| Rod | páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Kuna II. z Jevišovic (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Ondřej z Jevišovic (před 1321 – po 1336) byl moravský šlechtic a farář, který pocházel z jevišovické rodu pánů z Kunštátu.
Narodil se zřejmě jako syn Sezemy I. z Jevišovic a jeho manželky Anežky. Je zmíněn pouze v roce 1336 jako farář kostela svatého Michala ve Znojmě na listině krále Jana Lucemburského potvrzující práva a svobody této fary. Osoba Jana Ondřeje pravděpodobně předznamenala časté používání jména Jan v příštích generacích rodu pánů z Jevišovic.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. Kapitola Vzpurní žili na Jevišovicích, s. 135.
