Téma Jan II. Kastilský upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od svého vlivu na společnost až po jeho vliv na svět zábavy, Jan II. Kastilský tak či onak zanechal svou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan II. Kastilský a analyzujeme jeho důležitost v našem každodenním životě. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky na toto téma a relevantních případových studií se budeme snažit osvětlit toto dnes tak aktuální téma. Bezpochyby je Jan II. Kastilský základním aspektem, který si zaslouží pečlivé prozkoumání. Takže se připravte na hluboký ponor do Jan II. Kastilský a všeho, co nabízí.
Jan II. Kastilský | |
---|---|
král kastilský, kníže asturijský | |
Doba vlády | 1406–1454 |
Narození | 6. března 1405 Toro |
Úmrtí | 22. července 1454 Valladolid |
Pohřben | Klášter Miraflores |
Manželky | Marie Aragonská Isabela Portugalská |
Potomci | Jindřich IV. Kastilský Isabela Kastilská Alfons Kastilský |
Dynastie | Trastámarové |
Otec | Jindřich III. Kastilský |
Matka | Kateřina z Lancasteru |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan II. Kastilský (6. března 1405, Toro – 22. července 1454, Valladolid) byl kastilský král v letech 1406–1454.
Narodil se jako jediný syn, poslední ze tří potomků kastilského krále Jindřicha III. a jeho manželky Kateřiny z Lancasteru. Na svět přišel v paláci královského kláštera sv. Ildefonsa v Toru v provincii Zamora. Byly mu pouhé dva roky, když jeho otec zemřel. Regenty malého infanta byli ustaveni jeho matka a strýc z otcovy strany, Fernando de Antequera, kteří rozdělili království na dvě části.
V tomto období jeho nedospělosti byla znovuzahájena válka proti Granadskému emirátu (1410–1411) a došlo ke sblížení s Anglií (1410) a Portugalskem (1411). Po uzavření tzv. Kompromisu z Caspe (1412) opustil regent Ferdinand Kastilii, aby převzal trůn Aragonie jako Ferdinand I. Aragonský; svou funkci regenta předal na různá místa: biskupovi Juanu Gonzálezovi Grajalovi ze Sigüenzy, biskupovi Pablovi de Santa María z Cartageny, Enrique Manuelovi de Villena y Castañeda a Per Afánovi de Ribera staršímu, jenž byl adelantado mayor de Andalucía. Kateřina z Lancasteru zemřela 2. června roku 1418 a v březnu následujícího roku 1419 byl Jan ve věku 14 let kortesy v Madridu prohlášen za plnoletého.
Svou důvěru dal kastilskému šlechtici Álvaru de Lunovi. To ovšem vedlo ke střetu se zájmy aragonských infantů a té části kastilské šlechty, jež s nimi byla spojená. Podpora, kterou Alfons V. Aragonský poskytl svým bratřím, vedla k válce mezi Kastilií v Aragonií v letech (1429–1430). Skončila vítězstvím Álvara de Luny a vypovězením aragonských infantů.
Nedlouho poté uzavřel Jan manželství se svou sestřenicí Marií Aragonskou, dcerou strýce Ferdinanda I. Aragonského. Svatba se konala v Ávile 4. srpna roku 1420.
Královna Marie zemřela po dvaceti pěti letech manželství 18. února roku 1445. Porodila králi čtyři děti, tři dcery však zemřely v útlém věku. Král sice zůstal mužský dědic, syn Jindřich, ale v době královniny smrti infantovo manželství trvalo již sedm let a stále zůstávalo neplodné. Král se tedy na radu svého rádce a oblíbence Alvara z Luny 17. srpna roku 1447 oženil znovu, a to s téměř o čtvrt století mladší Isabelou Portugalskou, dcerou portugalského infanta Jana a Isabely, dcery vévody Alfonse z Braganzy.
Mladá královna po těžkém porodu dcery Isabely trpěla depresí a odmítala komunikovat s okolím kromě manžela. Hrabě z Luny se svůj velký vliv, který měl na krále, pokoušel uplatňovat i na Isabelu, ta se však nechtěla podvolit a pokoušela se přesvědčit manžela, aby se hraběte zbavil. To se jí posléze podařilo a společně najali Alfonse Peréze z Vivera na Lunovo odstranění. Hrabě z Luny spiknutí odhalil a svého potenciálního vraha sám zabil. Zato byl uvězněn, odsouzen a 3. června roku 1453 ve Valladolidu stětím popraven.
Král krátce poté onemocněl a 22. července roku 1454 ve Valladolidu zemřel, jen rok a měsíc po popravě Álvara de Luny. Pohřben byl v kostele sv. Pavla ve Valladolidu, odtud však byly jeho ostatky přeneseny do kláštera Miraflores, kde spočívají vedle ostatků jeho druhé manželky Isabely Portugalské a jejich syna infanta Alfonse. Hroby královského páru kryje náhrobek z alabastru z rukou sochaře Gila de Siloe.
Vlády se po Janově smrti ujal jeho prvorozený syn Jindřich, který královnu vdovu i s oběma dětmi poslal do vyhnanství na hrad v Arévalu. Zde se Isabelin psychický stav značně zhoršil. Trpěla halucinacemi a přestala poznávat své okolí, bloumala pomatená po chodbách hradu a volala mrtvého Álvara z Luny. Zemřela v srpnu 1496. Duševní chorobu po ní podědila vnučka Jana.
Protože legitimita jediné dcery Jindřicha IV. Kastilského Jany byla zpochybňována, po jeho smrti v roce 1474 kastilský trůn připadl Isabele, dceři Jana II. Kastilského z jeho manželství s Isabelou Portugalskou, neboť další Janův syn Alfons byl v té době již mrtev.
Jan II. Kastilský byl dvakrát ženat. Z prvního manželství s Marií Aragonskou se narodily čtyři děti, tři dívky a chlapec; všechny dcery však zemřely již v útlém věku:
Podruhé se oženil s Isabelou Portugalskou (1428–1496), jež mu porodila dvě děti, dceru a syna:
V roce 2006 u příležitosti rekonstrukce kláštera Miraflores rozhodlo Generální ředitelství kulturních statků a dědictví vlády Kastilie a Leónu realizovat antropologický průzkum posmrtných ostatků Jana II. Kastilského a jeho druhé manželky, jež byly uloženy v kryptě pod královským náhrobkem a ostatků uložených pod náhrobkem infanta Alfonse Kastilského, situovaného po straně téhož kostela. Průzkum provedli Luis Caro Dobón a María Edén Fernández Suárez, výzkumní pracovníci katedry antropologie University v Leónu. Skelet krále Jana byl téměř kompletní, kdežto z kostry jeho manželky se dochovaly pouze některé kosti.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan II de Castilla na španělské Wikipedii.
Král Kastilie a Leónu | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jindřich III. |
1406–1454 Jan II. Kastilský |
Nástupce: Jindřich IV. |
Kníže z Asturie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Infantka Marie |
1405–1406 Jan II. Kastilský |
Nástupce: Infantka Kateřina |