Hydrogenšťavelany

V tomto článku prozkoumáme Hydrogenšťavelany a jeho dopad na moderní společnost. Hydrogenšťavelany je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Jeho význam sahá od politických a ekonomických aspektů až po sociální a kulturní otázky. Kromě toho Hydrogenšťavelany vyvolal debatu a kontroverzi mezi různými zájmovými skupinami, což z něj činí téma velkého zájmu pro diskusi a analýzu. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do složitosti Hydrogenšťavelany a jeho důsledků s cílem nabídnout ucelenou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Hydrogenšťavelany jsou soli aniontu se vzorcem HOOCCOO, odvozeného od kyseliny šťavelové odštěpením jednoho protonu nebo od šťavelanového aniontu ((COO) 2−
2
 ) navázáním protonu. Hydrogenšťavelany jsou amfoterní (mohou se chovat jako kyseliny i jako zásady).

K nejrozšířenějším solím z této skupiny patří hydrogenšťavelan sodný (HOOCCOONa),[1][2] hydrogenšťavelan draselný (HOOCCOOK),[3] hydrogenšťavelan amonný (HOOCCOONH4), hydrogenšťavelan rubidný (HOOCCOORb)[4] a dimethylamonný ((HOOCCOOCH3)2NH2).[5]

Struktura

Většina hydrogenšťavelanů se vyskytuje v podobě hydrátů, například hydrogenšťavelan draselný krystalizuje jako hemihydrát, 2 HOOCCOOK·H2O. Tyto látky mívají složitější struktury, vytvořené vodíkovými vazbami a interakcemi mezi anionty a kationty. Zahřátím uvolňují hydráty krystalovou vodu:[3]

2 HOOCCOOK·H2O → 2 HOOCCOOK + H2O

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hydrogenoxalate na anglické Wikipedii.

  1. R. G. Delaplane; R. Tellgren; I. Olovsson. Neutron diffraction study of sodium hydrogen oxalate monohydrate, NaHC2O4·H2O, at 120 K. Acta Crystallographica. 1984, s. 1800–1803. doi:10.1107/S0108270184009616. 
  2. Roland Tellgren; Ivar Olovsson. The crystal structures of normal and deuterated sodium hydrogen oxalate monohydrate NaHC2O4·H2O and NaDC2O4·D2O. Hydrogen bond studies XXXVI. The Journal of Chemical Physics. 1971, s. 127–134. doi:10.1063/1.1674582. Bibcode 1971JChPh..54..127T. 
  3. a b The decomposition of potassium hydrogen oxalate hemihydrate. Proceedings of the Royal Society of London Series A, Containing Papers of a Mathematical and Physical Character. 1929, s. 635–646. ISSN 0950-1207. doi:10.1098/rspa.1929.0192. 
  4. M. Hamadène; H. Kherfi; A. Guehria-Laidoudi. The polymeric anhydrous rubidium hydrogen oxalate. Acta Crystallographica. 2006, s. s280. doi:10.1107/S0108767306094414. 
  5. Waly Diallo; Ndongo Gueye; Aurélien Crochet; Laurent Plasseraud; Hélène Cattey. Crystal structure of dimethylammonium hydrogen oxalate hemi(oxalic acid). Acta Crystallographica Section E: Crystallographic Communications. 2015-04-11, s. 473–475. ISSN 2056-9890. doi:10.1107/s2056989015005964. 

Související články