Hubert von Czibulka | |
---|---|
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti | |
Ve funkci: 1908 – 1909 | |
Předchůdce | Alexandr Uexküll-Gyllenband |
Nástupce | Viktor von Schreiber |
Velitel 8. armádního sboru v Praze | |
Ve funkci: 1904 – 1908 | |
Předchůdce | Ludwig Fabini |
Nástupce | Albert Koller |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršálek (1896), generálmajor (1892) |
Narození | 16. srpna 1842 Boskovice Rakouské císařství |
Úmrtí | 28. února 1914 (ve věku 71 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Titul | svobodný pán |
Choť | Maria Czeczinkar von Birnitz |
Rodiče | Rudolf Czibulka otec |
Děti | Alfons von Czibulka syn |
Příbuzní | Claudius Czibulka von Buchland bratr |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hubert von Czibulka (Hubert svobodný pán von Czibulka, 16. srpna 1842, Boskovice[1] – 28. února 1914, Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1864 a vystřídal působení u různých posádek v Čechách a Uhrách, krátce byl také učitelem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Nakonec byl zemským velitelem v Čechách (1904–1908) a Uhrách (1908–1909). V roce 1905 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1907 získal titul barona.
Byl synem Rudolfa Czibulky, dlouholetého okresního hejtmana v Novém Jičíně. Studoval na vojenské akademii v Hranicích a ukončil ji v roce 1864 v hodnosti poručíka. Poté sloužil u různých vojenských jednotek, v hodnosti kapitána (1872) strávil několik let u 19. pěší divize v Plzni.[2] V roce 1879 byl povýšen na majora a v letech 1880–1885 vyučoval na Válečné škole,[3] současně byl učitelem Františka Ferdinanda d'Este. Po odchodu z Válečné školy působil jako zástupce velitele 11. pěšího pluku v Písku, mezitím byl v roce 1883 povýšen na podplukovníka.[4] V roce 1887 dosáhl hodnosti plukovníka a poté byl šéfem štábu 8. armádního sboru v Praze.[5]
V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 62. pěší brigády v Budapešti.[6] V roce 1896 získal hodnost polního podmaršála a setrval v Budapešti, tentokrát již na pozici velitele 31. pěší divize.[7] V letech 1904–1908 zastával funkci velitele 8. armádního sboru v Praze, respektive zemského velitele v Čechách.[8][9][10] K datu 1. května 1905 získal hodnost polního zbrojmistra, později ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty.[11][12] V letech 1908-1909 byl velitelem 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemským velitelem v Uhrách.[13][14] V roce 1909 byl povolán do Vídně a závěr kariéry strávil v čestné hodnosti kapitána císařské tělesné gardy.[15] Ve služebním poměru v armádě setrval až do smrti.[16]
Zemřel ve Vídni 28. února 1914 ve věku 71 let[17] a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Jako pedagog arcivévodů Františka Ferdinanda a Otty byl v roce 1882 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. Ve funkci velitele pražského armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[18] V roce 1907 získal titul svobodného pána (Freiherr von Czibulka).[19] Od roku 1905 byl čestným majitelem českého pěšího pluku č. 91 „Freiherr von Czibulka“ posádkově příslušného do Prahy.[20][21] Během své vojenské služby byl mnohokrát vyznamenán, byl rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny I. třídy, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Několik vyznamenání získal také od zahraničních panovníků, byl nositelem Řádu pruské koruny, německého Řádu červené orlice II. třídy, perského Řádu lva a slunce I. třídy, ruského Řádu sv. Anny III. třídy a srbského Řádu bílého orla.[22]
V roce 1887 se na zámku Ratboř u Kolína oženil s Marií Cecinkarovou z Birnic (1851–1890), dcerou majitele místního velkostatku Eduarda Cecinkara. Po ovdovění se v roce 1893 podruhé oženil s Ludovikou Burjankovou (*1857). Z prvního manželství pocházel syn Alfons (1888–1969), který se uplatnil jako spisovatel a malíř. Dcera Margareta (*1893) z druhého manželství byla manželkou c. k. podplukovníka Karla Radlhammera.[23][24]
Hubertův nevlastní bratr Claudius Czibulka (1862–1931) byl také rakousko-uherským generálem a vojevůdcem za první světové války.