Holandské hrabství

V dnešním světě se Holandské hrabství stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí v různých oborech. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důsledkům v každodenním životě nebo jeho významu v historii, Holandské hrabství je téma, které si zaslouží být analyzováno a probráno do hloubky. Od svého vzniku až po dnešní dopad Holandské hrabství vzbudil zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti, a proto je nezbytné prozkoumat jeho různé hrany a dimenze. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Holandské hrabství, abychom se podrobně dozvěděli o jeho vlastnostech, výzvách a příležitostech, s cílem rozšířit naše znalosti a porozumění tomuto fascinujícímu tématu.

Holandské hrabství
Graafschap Holland
← Dolnolotrinské vévodství 1091–1581 Spojené provincie nizozemské →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Motto Vigilate Deo confidentes
Geografie
Mapa
Haag (Binnenhof)
Obyvatelstvo
stará fríština, stará nizozemština, střední nizozemština, nizozemština
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Burgundské NizozemíBurgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí (1432–1482)
Habsburské NizozemíHabsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí (1482–1581)
Spojené provincie nizozemskéSpojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské (1581–1795)
Vznik
udělením v léno
Zánik
1428 – de facto Delfským mírem
Státní útvary a území
Předcházející
Dolnolotrinské vévodství Dolnolotrinské vévodství
Následující
Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské

Holandské hrabství (německy Graafschap Holland) vzniklo ve středověku a rozkládalo se na území dnešních provincií Severní a Jižní Holandsko.

Nejprve se jednalo o oblast Kennemerlandských dun, kterou udělovali v léno svým vazalům franští králové. S rostoucími územními zisky rostla také moc hrabat a hraběcí titul přecházel z otce na syna.

Historie

Na počátku 5. století ovládali území dnešního Nizozemska tři kmeny. Na jihu se jednalo o Franky, na východě o Sasy a pobřeží obývali Frísové. V 8. století ovládli Frankové území Frísů a v 9. století porazili také Sasy. V čele této obrovské říše stál Karel Veliký. Za jeho vlády byla země rozdělena na správní jednotky, zvané pagusy resp. gouweny (na dolním toku Rýna nazývané župy). Zabezpečení říšského práva a odvod poplatků zajišťovali Karlovi vazalové, jimž náležel titul hrabě (comes). Po smrti Karla Velikého († 814) došlo k mocenským bojům mezi dědici a následně došlo k trojímu dělení říše v letech 843, 870 a 880. Většina Nizozemského území připadla Východofranské říši, pouze Flandry a západní část Lotrinska náležela k Západofranské říši.

V 9. století počali být přímořské oblasti říše sužovány nájezdy Vikingů. Svá území chránili východofranští králové tak, že je dávali v ochranu jiným Vikingům.

Za prvního hraběte bývá označován Gerulf Holandský. V roce 882 udělil císař Karel III. Tlustý území mezi Dorestadem a zeeuwským pobřežím vikingovi Godfriedovi, který se po neúspěšném pokusu uchvátit dánskou korunu uchýlil do Fríska. Fríský vévodský titul ale Godfriedovi nestačil a proto plánoval se synem Lothara II. Hugem povstání. Karel III. povstání zabránil s pomocí právě Gerulfa, kterému pak bylo králem Arnulfem uděleno v léno území v dunách.

Reference

  1. ↑ Sklenářová, s. 24
  2. ↑ Sklenářová, s. 25
  3. ↑ Horst, s. 37-38
  4. ↑ Horst, s. 38
  5. ↑ Sklenářová, s. 27
  6. ↑ Sklenářová, s. 31
  7. ↑ Horst, s. 41

Literatura

  • SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006. 190 s. ISBN 80-7277-310-0. 
  • VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Překlad Schurová Petra, Pellarová Jana. Praha: Lidové noviny, 2005. 667 s. ISBN 80-7106-487-4. 

Související články

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot