Herbert z Cherbury

V tomto článku se ponoříme do Herbert z Cherbury, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem a debaty. Herbert z Cherbury je téma, které zaujalo pozornost odborníků, nadšenců i laické veřejnosti díky své aktuálnosti v různých oblastech. Od svého dopadu na společnost až po vliv na populární kulturu se Herbert z Cherbury prokázalo, že je dnes velmi důležité téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Herbert z Cherbury, analyzujeme jeho původ, vývoj a dopad na společnost. Kromě toho prozkoumáme možné budoucí scénáře a zvážíme jejich význam v dnešním světě.
Herbert z Cherbury
Narození3. března 1583
Eyton on Severn
Úmrtí20. srpna 1648 (ve věku 65 let) nebo 5. srpna 1648 (ve věku 65 let)
Londýn
Místo pohřbeníSt Giles in the Fields
Alma materUniverzitní kolej
Povolánífilozof, básník, diplomat, historik, voják, politik a spisovatel
ChoťMary Herbert[1]
DětiRichard Herbert, 2nd Baron Herbert of Chirbury[2][1]
unknown Herbert[2]
unknown Herbert[2]
unknown daughter Herbert[2]
unknown daughter Herbert[2]
RodičeRichard Herbert, Lord of Cherbury[2][1] a Magdalen Herbert[2][1]
PříbuzníHenry Herbert[1] a George Herbert[1] (sourozenci)
Florentia Herbert[2][1], Thomas Herbert[2], Mary Herbert[2], Magdalen Morley[2], Frances Herbert[2], Arabel Herbert[2], Alice Herbert[2], John Herbert[2], Edward Herbert, 3rd Baron Herbert of Chirbury[2], Catherine Herbert[2] a Henry Herbert, 4th Baron Herbert of Chirbury[2] (vnoučata)
Funkceposlanec anglického parlamentu
Member of the 1601 Parliament
Member of the 1604-11 Parliament
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbert z Cherbury (3. března 1583, Montgomery - 20. srpen 1648, Londýn) byl velšsko-anglický voják, diplomat, historik, básník a filozof, zakladatel deismu[3].

Život a názory

Byl starším bratrem básníka George Herberta. Vystudoval Oxfordskou univerzitu. Byl anglickým velvyslancem ve Francii, za své diplomatické služby byl povýšen do šlechtického stavu (1624, 1629). Své klíčové dílo, knihu O pravdě (De Veritate), vydal v Paříži roku 1624.[4] Až po jeho smrti bylo v roce 1663[5] publikováno dílo O náboženství národů (De religione gentilium), jeden z prvních pokusů o srovnávací religionistiku.[6]

Proti víře podložené církevní autoritou stavěl rozum, který je společný všem lidem, a přirozené náboženství, které se na něm zakládá. Herbert odlišuje pravdivé od pravděpodobného, možného a falešného, jakož i od zjeveného. Nejvyšší normou pravdivosti jsou bezprostředně zřejmé "notitiae communes" (společné pojmy). Pět článků víry přirozeného náboženství zní:

  1. Existuje nejvyšší bytost.
  2. Je třeba ji vzývat.
  3. Nejdůležitější část tohoto uctívání tvoří ctnost spojená se zbožností.
  4. Člověk musí litovat svých hříchů a zbavovat se jejich.
  5. Dobré a špatné bude na tomto i onom světě odměněno a potrestáno.

To, co překračuje těchto pět článků, je výmyslem kněží toužících po moci a nepřispívá k pravdivému uctívání Boha, věřil Herbert.

Katolická církev zařadila na Index zakázaných knih dvě práce Herberta z Cherbury: spis O pravdě (De veritate) dekretem ze dne 19. září 1633 a spis O náboženství národů (De religione gentilium) dekretem ze dne 19. července 1707.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert zo Cherbury na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Edward Herbert of Cherbury (1583–1648).
  4. ↑ Edward Herbert, 1st Baron Herbert | British philosopher . . Dostupné online. 
  5. ↑ RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4.
  6. ↑ BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. : Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno. ISBN 80-85239-31-0.
  7. ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s.

Literatura

  • BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. : Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno.ISBN 80-85239-31-0.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s.
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4.

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot