V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Halit, tématu, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Halit předmětem debat, analýz a úvah. V následujících několika řádcích prozkoumáme jeho rozmanité aspekty, odhalíme jeho záhady a odhalíme jeho možné důsledky v různých oblastech. Ať už je váš zájem o Halit jakýkoli, jsme si jisti, že tento článek vám poskytne bohaté poznatky a nové pohledy na toto fascinující téma.
Halit (kamenná sůl) | |
---|---|
Různě zabarvený halit | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | NaCl |
Identifikace | |
Barva | bílá, našedlá, narůžovělá, namodralá, fialová aj. |
Vzhled krystalu | krystaly, zrnité agregáty, krápníky, povlaky |
Soustava | krychlová |
Tvrdost | 2 |
Lesk | skelný, mastný |
Štěpnost | dokonalá |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,1–2,2 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | ve vodě |
Ostatní | vodný roztok je elektricky vodivý |
Halit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaCl, je minerál krystalizující v krychlové (kubické) soustavě. Název je složený z řeckých slov halos – slaný a lithos – kámen. Český název halitu je sůl kamenná.
Průmyslově významná ložiska halitu vznikala v teplých oblastech vysrážením z mořské vody v zátokách, které byly od otevřeného moře odděleny hrází nebo byly s ním spojeny úzkým průlivem. Tak vznikly laguny, které postupně vysychaly. Jak stoupala koncentrace rozpuštěných látek ve vodě docházelo postupně k jejich vysrážení. Nejdříve uhličitany (vápenec, dolomit), pak sírany (sádrovec) a nakonec halogenidy (halit, sylvín, carnallit). V současnosti vzniká vysrážením v solných jezerech nebo z mořské vody, krystalizuje ze sopečných plynů, vykvétá na půdách v aridních (suchých) oblastech.
Nejčastěji se vyskytuje v podobě zrnitých nebo vláknitých agregátů, často tvoří krystaly ve tvaru krychle. Může být i celistvého vzhledu.
Existují tři způsoby těžby soli.
Jedná se o životně důležitý minerál, který je potřebný pro životní funkce většiny organizmů. Dospělý člověk zkonzumuje za rok 7,5 kg soli. Na světě se vyrobí 220 milionů tun soli ročně, z toho v Evropě 45 milionů tun. Sůl kamenná je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa pomocí solení. V chemickém průmyslu je halit důležitý pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny solné a mnoho dalších látek. Jeho další využití je například v mydlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Využití je tedy obrovské a jedná se o strategickou, ale dostupnou surovinu.
Od doby, kdy lidé přešli z lovu na zemědělství a masitou potravu, bohatou na sůl, nahradili obilím, začaly být bílé krystalky velice žádané. České země byly vždy závislé na dovozu soli, která se v minulosti dopravovala po solných stezkách - do severních Čech sůl saská, na jih pak alpská. Ta se dopravovala po Zlaté stezce přes Šumavu a na nejobyčejnějším z minerálů zbohatly zejména města Pasov a Prachatice, přes něž solné karavany procházely. V 16. století prošlo Prachaticemi, označovanými za solný sklad Čech, až 220 tun soli týdně. Ve středověku se používala sůl jako konzervační prostředek, takže obchodníci s touto komoditou byli velmi zámožní. Trh prostřednictvím vysokých daní ovládali panovníci, na obchodu se solí zbohatly Benátky, Janov a Řím.