V dnešním světě se Grafit stal relevantním tématem pro široké spektrum společnosti. Od svého vzniku má Grafit velký dopad v různých oblastech, vyvolává diskuse, debaty a protichůdné názory. Její vliv překročil hranice a vzbudil zájem odborníků na toto téma i obyvatelstva obecně. Vzhledem k její relevanci je důležité podrobně a objektivně analyzovat všechny aspekty související s Grafit, pochopit její důsledky, důsledky a možná řešení. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Grafit, od jeho počátků až po současnou situaci, s cílem poskytnout úplný a obohacující pohled na toto téma globálního zájmu.
Grafit (tuha) | |
---|---|
Grafit (tuha) | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | C |
Identifikace | |
Barva | černá až šedá |
Vzhled krystalu | jemně lupenité, zrnité, zemité až celistvé agregáty |
Soustava | šesterečná |
Tvrdost | 1–2 |
Lesk | kovově lesklý až matný |
Štěpnost | velmi dokonalá podle (0001) |
Vryp | tmavošedý až černý |
Hustota | 2,1–2,3 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | s kyselinami nereaguje |
Ostatní | na omak mastný |
Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál. Starší, stále běžně používaný název pro grafit je tuha.
Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).
Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.
Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.
Díky vlastnostem je velmi široké.
V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).
Naleziště v Česku:
Světová ložiska: