Friedrich von Schmidt

Friedrich von Schmidt
Friedrich von Schmidt (1825–1891)
Narození	22. října 1825 Gschwend
Úmrtí	23. ledna 1891 (ve věku 65 let) Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita ve Stuttgartu
Povolání	architekt, sochař, vysokoškolský učitel a učitel
Zaměstnavatel	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Ocenění	Královská zlatá medaile (1872) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1883) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1889)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich svobodný pán^{[p. 1]} von Schmidt (22. října 1825, Frickenhofen, Württemberské království – 23. ledna 1891 Vídeň, Rakousko-Uhersko) byl architekt ustáleného novogotického slohu. Je čestným občanem města Vídně.

Po studiích na stuttgartské polytechnice a kamenickém učení pracoval v Kolíně nad Rýnem a Miláně. V roce 1859 přišel jako profesor na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde od roku 1865 působil jako ředitel Architektonické zvláštní školy.

V roce 1883 mu bylo uděleno čestné občanství města Vídně. V roce 1886 byl povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron.

V letech 1866 až 1870 byl členem městské rady ve Vídni a od roku 1889 členem horní komory říšského sněmu.

Mnohé z jeho architektonických návrhů realizoval český architekt a stavitel Josef Hlávka. Mezi jeho nejvýznamnější žáky a pozdější spolupracovníky patří Franz von Neumann, Valentin Teirich a Josef Mocker.

• 1852: Válečný pomník pro 123 veteránů války za osvobození z let 1813–1815
• 1854–1859: Kostel svatého Štěpána (Krefeld)
• 1855–1858: Kostel svaté Matildy (Quedlinburg)
• 1857–1859: Kostel svaté Gertrudy (Krefeld-Bockum)
• 1858–1860: Kostel svatého Pankráce (Garzweiler)
• 1859: Kostel svatého Mořice (Hattingen-Niederwenigern)
• 1859–1863: Kostel paulánů (Vídeň)
• 1863–1866: Akademické gymnázium (Vídeň)
• 1866–1869: Kostel svatého Otmara (Vídeň)
• 1866–1882: Katedrála svatého Petra (Dakovo)
• 1867–1873: Kostel svaté Brigity (Brigittenau, Vídeň)
• 1868–1869: Kostel (Bruck an der Großglocknerstraße)
• 1868–1869: Kostel Obrácení svatého apoštola Pavla (Erkelenz-Lövenich)
• 1868–1875: Kostel Panny Marie Vítězné (Vídeň)
• 1872–1883: Vídeňská radnice
• 1872-1875: Kostel svaté Barbory (Štěpánov u Olomouce)
• 1875–1876: Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Weiler)
• 1874–1877: Schwarzenberská hrobka (Třeboň)
• 1876–1878: Lazaristenkirche (Währing)
• 1877–1878: Kostel Srdce Ježíšova (Riedenburg)
• 1880: Zámecká kaple na zámku Wernigerode
• 1881–1883: Kostel Panny Marie (Dortmund)
• 1882–1885: Sühnhaus (Vídeň)
• 1882–1891: Katedrála svatého Petra a Pavla (Pécs)
• 1882–1892: Rekonstrukce kolegiátního kostela Klosterneuburg
• 1883–1889: Kostel svatého Josefa (Weinhaus, Vídeň)
• 1884–1888: Zámek Runkelstein
• 1885: Kostel svatého Sulpicia (Frastanz)
• 1887–1891: Hrad Karlštejn
• 1892–1893: Kostel svatého Josefa a Mikuláše (Silbertal)
• 1892–1894: Kostel Panny Marie Růžencové (Mülheim an der Ruhr)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich von Schmidt na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Schmidt na německé Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.