František Bronislav Kořínek | |
---|---|
Narození | 27. srpna 1831 Křídla Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. listopadu 1874 (ve věku 43 let), 19. listopadu 1874 (ve věku 43 let) nebo 2. listopadu 1874 (ve věku 43 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | překladatel, publicista a redaktor |
Politická příslušnost | Národní strana |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Bronislav Kořínek (27. srpna 1831 Křídla[1] - 19. listopadu 1874 Praha[2]) byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel.
Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny (Mickiewicz, Czajkowski) a ruštiny (Lermontov). Psal také (jako gymnaziální profesor v Záhřebu, tehdy uherském) články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku.[3]
Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[4]
V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby.[5]
František Kořínek byl ženat s Christinou, rozenou Veselou (1833–1891), se kterou měl tři syny (jeden zemřel předčasně) a dceru.[6][7] Je pohřben na Malostranském hřbitově na Smíchově.