Dnes je Filip IV. Španělský téma, které nabylo v dnešní společnosti neobvyklého významu. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, vlivu na globální ekonomiku nebo významu ve vědecké oblasti, Filip IV. Španělský se stal tématem zájmu širokého spektra publika. Částečně je to způsobeno rychlostí, s jakou se zprávy a informace šíří v digitálním věku, což umožnilo Filip IV. Španělský vystupovat na předních místech v každodenních konverzacích. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Filip IV. Španělský a jeho dopad na náš každodenní život a také možné důsledky, které by to mohlo mít v budoucnu.
Filip IV. a III. | |
---|---|
král španělský a portugalský | |
Filip IV. jako válečník, Diego Velázquez | |
Doba vlády | 31. března 1621 – 17. září 1665 |
Tituly | Tituly Filipa IV. Španělského |
Narození | 8. dubna 1605 Valladolid, Španělsko |
Úmrtí | 17. září 1665 Madrid |
Pohřben | El Escorial |
Předchůdce | Filip III. |
Nástupce | Karel II. |
Manželky | I. Izabela Bourbonská II. Marie Anna Habsburská |
Potomci | Baltazar Karel Marie Tereza Markéta Tereza Filip Prospéro Karel II. (levoboček) Juan José de Austria |
Dynastie | Španělští Habsburkové |
Otec | Filip III. |
Matka | Markéta Štýrská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip IV. Španělský (španělsky: Felipe IV, 8. dubna 1605, Valladolid – 17. září 1665, Madrid) byl od roku 1621 vládnoucí král španělský a jako Filip III. také král portugalský, neapolský a sicilský. Byl členem španělské větve Habsburků (ve Španělsku nazývané Casa de Austria, „Rakouská dynastie“).
Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn španělského královského páru, Filipa III. a Markéty Habsburské, dcery Karla II. Štýrského. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.
Jeho nejstarší sestrou byla pozdější francouzská královna, provdaná za Ludvíka XIII., Anna Marie. Druhá z jeho sester Marie Anna se provdala za císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Bratr Karel zemřel v mládí na tyfus a nejmladší přeživší bratr Ferdinand se stal kardinálem.
Od mládí se učil jazyky a domluvil se (vedle kastilské španělštiny) v katalánštině, francouzsky, italsky a portugalsky. Jako desetiletý se oženil s francouzskou princeznou Isabelou a vlády se ujal již v šestnácti letech. Byl kulturně a umělecky založený. Také proto u jeho dvora působila řada umělců jako např. Velázquez nebo Calderón. Ovšem země se pomalu dostávala do úpadku, jak politického, tak co se týče obrany a hospodářství. To zapříčinilo stěhování obyvatelstva z Kastílie, pokles příjmů do státní kasy a několik státních bankrotů.
V letech 1621–1648 bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení Nizozemí pod španělskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se Španělsko muselo smířit s nezávislostí Nizozemí, ve kterém byl od roku 1646 místodržícím Leopold Vilém Habsburský, ukončil roky trvající boje.
V letech 1625–1630 válčil s anglickým králem Karlem I. Od roku 1649 byla námořní válka, v té době s Anglickou republikou pod vedením Cromwella, opět obnovena. V roce 1655 se Angličané zmocnili Jamajky a roku 1657 Dunkerque.
V roce 1628 vypukla válka proti Francii, a to o mantovské vévodství, ve které Filip podporoval císaře Ferdinanda II. Druhá válka vypukla v roce 1635 a roku 1640 následovala třetí, ve které byla Francie v převaze a vyvrcholila povstáním v Katalánsku, které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout a za nového krále si zvolilo Jana IV. z rodu Braganza. Další povstání následovala roku 1642 v Andalusii, roku 1647 v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v Aragonii. Všechny tyto boje byly pro Španělsko velmi vyčerpávající.
Pyrenejským mírem z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem Francie Ludvíkem XIV. Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu Španělska na Portugalsko v letech 1661–1665 byla Francie opět na opačné straně.
Když Filip IV. v roce 1665 zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka Karla, který se nakonec stal posledním Habsburkem na španělském trůně. Deset dalších svých dětí Filip přežil. Kromě toho měl ještě několik nemanželských potomků. Pohřben byl v El Escorialu v hrobce svých předků.
1/ ∞ 1615 Izabela Bourbonská (1602–1644), jeho vzdálená sestřenice, dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Marie Medicejské:
2/ ∞ 1649 Marie Anna Habsburská (1634–1696), jeho neteř, dcera Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské:
Nemanželský syn s herečkou Marií Anežkou Calderónovou:
Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král Španělska, Kastilie, Leónu, Aragonie, Navarry, Granady, Toleda, Valencie, Galicie, Córdoby, Murcie, Jaén, Algeciras, Kanárských ostrovů, toho jména III. král Portugalska a Algarve, Obojí Sicílie, Sardinie a Korsiky, Nového Španělska, Chile, Filipín, král Jeruzaléma, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, milánský, lucemburský, brabantský, aténský, hrabě barcelonský, burgundský, flanderský, z Artois, Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr Řádu zlatého rouna etc.
Předchůdce: Filip III. |
Španělský král Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |
Předchůdce: Filip II. |
Sicilský a neapolský král Filip III. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Filip II. |
Portugalský král Filip III. 1621–1640 |
Nástupce: Jan IV. |
Předchůdce: Filip VI. |
Burgundský vévoda Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Filip III. |
Milánský vévoda Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Lucemburský vévoda Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Brabantský vévoda Filip V. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela III. |
Burgundský hrabě Filip VII. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Flanderský hrabě Filip IV. 1621–1665 |
Nástupce: Karel III. |
Předchůdce: Isabela a Albrecht |
Hrabě z Artois Filip VIII. 1621–1659 |
Nástupce: Ludvík IV. |
Předchůdce: Filip III. |
Velmistr Řádu zlatého rouna 1621–1665 |
Nástupce: Karel II. |