Eutrofizace
V dnešním světě, Eutrofizace, ať už jako téma debaty, jako relevantní postava nebo jako emblematické datum, nabylo značného významu v různých oblastech. Ať už v politice, kultuře, vědě nebo každodenním životě, Eutrofizace se umístil jako klíčový prvek, který udává tón pro naše činy a rozhodnutí. V tomto článku budeme analyzovat dopad a relevanci Eutrofizace v různých kontextech a také jeho vliv na naši společnost. Od svého objevení vzbuzuje Eutrofizace značný zájem a jeho přítomnost i dnes vyvolává debaty a úvahy.
Eutrofizace je proces obohacování vod o živiny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímž hlavním zdrojem je výplach těchto živin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností.
Dusíkaté látky a fosfáty způsobující nepřirozenou eutrofizaci často pocházejí z hnojiv používaných v zemědělském sektoru a dešti splavovaných do vodních toků, existují však i jiné signifikantní zdroje (u fosforu třeba některé prací prostředky, přicházející do řek kanalizací).
Důsledkem je nejprve přemnožení planktonu a také sinic (vodní květ) a posléze, po masovém odumření se projeví nedostatek kyslíku ve vodě (zejména u dna, kde ho odebírá tlení hmoty) a následné vymírání ryb a dalších organismů, zejména těch žijících u dna (toxické látky pocházející ze sinic, dekompozitorů a rozkládajících se organismů mohou však v extrémním případě působit na většinu či celou rybí populaci i další organismy v potravním řetězci). Přístupu kyslíku do spodních vrstev brání pyknoklina – vrstva oddělující vodu s odlišnou hustotou.
Eutrofizaci lze předcházet omezením znečištění vod: zabráněním splachů hnojiv ze zemědělské půdy a také čištěním odpadních vod.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eutrofizace na Wikimedia Commons - Čínské jezero s pitnou vodou ohrožují bující řasy
