V historii lidstva hrál Ernst Jandl zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. Od svého vzniku Ernst Jandl přitahuje pozornost a představivost lidí a inspiruje všechny druhy zážitků, emocí a úvah. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, vlivu ve vědecké oblasti nebo významu ve světové politice, Ernst Jandl zanechal nesmazatelnou stopu v historii. V tomto článku prozkoumáme roli, kterou Ernst Jandl sehrál v průběhu času a jak formoval běh lidstva v různých aspektech.
Ernst Jandl | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1925 Vídeň |
Úmrtí | 9. června 2000 (ve věku 74 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Povolání | básník, spisovatel, dramatik, překladatel a grafik |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Žánr | poezie |
Témata | literární tvorba, lyrická poezie, grafika a překlad |
Významná díla | lichtung (báseň) bibliothek (báseň) |
Ocenění | Cena za rozhlasovou hru válečných slepců (1969) Georg-Trakl-Preis für Lyrik (1974) Cena města Vídně za literaturu (1976) Rakouská umělecká cena za literaturu (1978) Mülheimská cena za drama (1980) … více na Wikidatech |
Politická příslušnost | Sociálně demokratická strana Rakouska |
Partner(ka) | Friederike Mayröckerová |
Příbuzní | Hermann Jandl (sourozenec) |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ernst Jandl (1. srpna 1925, Vídeň – 9. června 2000, Vídeň) byl rakouský básník, dramatik a spisovatel. Je známý mimo jiné díky svým zvláštním humoristickým slovním hříčkám v oblasti experimentální lyriky a díky tvorbě neologismů.
Ernst Jandl vystudoval gymnázium (1943) a poté narukoval do armády, koncem roku 1944 se stal americkým válečným zajatcem (vězněn v Anglii). Po svém propuštění (1946) se vrátil do Rakouska, kde vystudoval germanistiku a anglistiku ve Vídni (Promoval 1950). Krátce před promocí složil zkoušku pro učitele (1949). Od roku 1950 pracoval jako učitel na několika gymnáziích. Zajímavostí je, že krátce působil i na Schule für Dichtung (Škola pro básnictví) ve Vídni. Poté ještě působil jako pedagog v Anglii.
Roku 1953 se spřátelil se svou pozdější družkou Friederike Mayröcker, která se výrazně podílela na větší části jeho díla. Zhruba v tomto období začal úzce spolupracovat s tzv. vídeňskou skupinou, tato spolupráce mu přinesla mnoho kontaktů na umělecký svět a i díky ní později pracoval na mnoha místech (Německo, USA, …)
Roku 1973 se stal spoluzakladatelem Grazer Autorenversammlung, a od roku 1975 byl jeho viceprezidentem. Roku 1983 se stal prezidentem této organizace a byl jím až do roku 1987.
Od roku 1981 byl členem Německé akademie pro jazyk a poezii v Darmstadtu.
Jandl se proslavil svými slovními hříčkami, je považován za jednoho z předních zástupců německy psané experimentální lyriky. V Rakousku mu byla často vyčítána jeho silná vazba na německou literaturu.
Navíc jeho umění nespočívá pouze v tvorbě, ale také v přednesu básní. Natočil značné množství desek obsahujících jeho slovní a zvukové experimenty, které jsou často doprovázeny zpěvem a jazzem.
K Jandlovým nejznámějším básním patří sbírka básní Laut und Luise, Schtzngrmm, Ottos mops (k této básni mu byl vzorem jeho pes, vypráví zde příběh o páníčkovi, paničce a psíčkovi, kde se zachází pouze s vokálem O) Kneiernzuck a Lichtung.
Většina Jandlových děl působí jen při ústním přednesu, neboť sám Jandl kladl důraz na to, aby byly přednášeny. Pod vlivem konkrétní poezie a dadaismu se Jandl zabýval experimentálním básnictvím. Jeho první básnické pokusy byly uveřejněny v roce 1952 v časopise Neue Wege (Nové cesty).