Dragor
V dnešním světě se Dragor stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců a komunit. Od svého vzniku upoutal Dragor pozornost odborníků i fanoušků a vyvolal debatu od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost. Dragor byl studován a analyzován z různých hledisek, což dalo vzniknout obrovskému množství informací a názorů na tuto záležitost. V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Dragor, prozkoumáme jeho významy, důsledky a možný budoucí vývoj.
| Dragor | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 32 km |
| Plocha povodí | 188 km² |
| Ústí | |
| 41°2′49,2″ s. š., 21°26′11,4″ v. d. | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dragor (v makedonské cyrilici Драгор) je malá řeka v jižní části Severní Makedonie. Teče západo-východním směrem, největším sídlem, kterým protéká, je město Bitola. Pramení nedaleko od vesnice Sapunčica v pohoří Baba planina. Vlévá se do Černé řeky západně od obce Novaci.
Celková délka toku řeky činí 25 km, s přítoky 67 km, její povodí potom 188 km2 a průměrný pád 17 %. Největší průtok zaznamenává řeka v dubnu a květnu, kdy v pohoří Baba planina a na vrcholu Pelister taje sníh. Naopak od června do září je díky nižším srážkám v regionu velmi malý průtok v řece. Koryto řeky je regulováno, regulační práce byly prováděny postupně již od konce 19. století.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Драгор na makedonské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dragor na Wikimedia Commons
