V příštím článku se chystáme prozkoumat a analyzovat Doba oběhu do hloubky. Toto téma v posledních letech upoutalo pozornost akademiků a odborníků a vyvolalo debatu, která pokračuje dodnes. Od svých počátků až po svůj význam v moderní společnosti byl Doba oběhu předmětem studií a výzkumu, které vrhly světlo na jeho mnohostranné aspekty a jeho důsledky v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé pohledy na toto téma a jeho dopad na každodenní život. Kromě toho se ponoříme do málo známých aspektů a nejnovějších zpráv souvisejících s Doba oběhu s cílem poskytnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi této fascinující záležitosti.
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se P a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve Sluneční soustavě, se používá nejčastěji jednotky den (vnitřní planety, Měsíc…) nebo rok (vnější planety, komety…). U umělých družic Země se nejčastěji užívá jednotky minuta (min).
V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě velké poloosy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu P je rovna
kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa.
Doba oběhu P je dále vázána na střední denní pohyb, resp. střední pohyb za jednotku času n podle vztahu
pro střední denní pohyb n vyjádřený v radiánech za jednotku času, resp.
pro střední denní pohyb n vyjádřený ve stupních za jednotku času, resp.
pro střední denní pohyb n vyjádřený v plném úhlu, tedy v obězích za jednotku času.
V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem Slunce nebo Měsíce kolem Země), kdy dochází ke stálé změně elementů dráhy, existuje celá řada různých period vztahujících se k době oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:
Parabolické dráhy a hyperbolické dráhy jsou neperiodické; proto u nich nejsou periody (oběžné doby) definovány vůbec.