David Brewster
V dnešním světě se David Brewster stalo tématem velkého zájmu a významu. Je to téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí a vyvolalo diskusi v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme David Brewster a jeho důsledky v dnešní společnosti. Budeme analyzovat historické, sociální, kulturní a vědecké aspekty související s David Brewster s cílem nabídnout ucelenou a mnohostrannou vizi na toto téma. Kromě toho prozkoumáme možné důsledky a výzvy, které David Brewster představuje v dnešním světě, stejně jako příležitosti a řešení, která mohou vyplynout z jeho studia. Cílem tohoto článku je přispět k obohacení znalostí a porozumění o David Brewster a poskytnout informativní a reflexivní perspektivu, která vybízí k zamyšlení a dialogu na toto téma.
| David Brewster | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. prosince 1781 Jedburgh |
| Úmrtí | 10. února 1868 (ve věku 86 let) Melrose |
| Místo pohřbení | Klášter Melrose |
| Alma mater | Edinburská univerzita |
| Povolání | botanik, stavební inženýr, fyzik, matematik, astronom, filozof, vynálezce, spisovatel, vysokoškolský učitel a životopisec |
| Zaměstnavatel | Univerzita v St Andrews |
| Ocenění | Copleyho medaile (1815) Velká cena matematických věd (1816) Rumfordova medaile (1818) Keithova cena (1829) Královská medaile (1830) … více na Wikidatech |
| Choť | Jane Kirke Pernell Juliet Macpherson |
| Děti | Constance Marion Brewster David Brewster Macpherson Margaret Maria Gordon |
| Rodiče | James Brewster a Margaret Key |
| Příbuzní | Vere Constance Brewster Hope (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
David Brewster (11. prosince 1781, Jedburgh – 10. února 1868, Gattonside) byl skotský fyzik, matematik, vynálezce a historik vědy.
Život
Vystudoval teologii na univerzitě v Edinburghu, ale knězem se navzdory přání rodičů nikdy nestal, neboť ho zlákala věda. Navzdory tomu byl po celý život silně věřícím křesťanem a kreacionistou. Roku 1815 se stal členem Královské společnosti a získal Copleyho medaili. V roce 1831 byl uveden do šlechtického stavu. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter.
Dílo
Nejzásadnější jsou jeho příspěvky v oblasti optiky, William Whewell ho dokonce označil za „otce moderní optiky“ a „Keplera optiky“. Objevil fotoelastický efekt, který je klíčovým v optické mineralogii. Je též vynálezcem Kaleidoskopu, dvouoké stereokamery, polyzonálního objektivu a majákového reflektoru. Významně zdokonalil stereoskop a polarimetr. Definoval základní zákony polarizace, odrazu a lomu světla, zejména v souvislosti s Krystaly (viz např. Brewsterův úhel)
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu David Brewster na Wikimedia Commons - Heslo v encyklopedii Britannica
