Chrbina (Křivoklátská vrchovina)
V tomto článku podrobně prozkoumáme Chrbina (Křivoklátská vrchovina) a jeho dopad na naše životy. Chrbina (Křivoklátská vrchovina) je dnes aktuální téma a jeho důležitost nelze podceňovat. V průběhu historie hrál Chrbina (Křivoklátská vrchovina) zásadní roli ve společnosti, kultuře a politice. V této souvislosti je nezbytné porozumět různým aspektům Chrbina (Křivoklátská vrchovina) a jeho vlivu na náš každodenní život. Prostřednictvím komplexní analýzy se tento článek bude snažit osvětlit Chrbina (Křivoklátská vrchovina) a jeho význam v moderním světě.
Chrbina je vrchol vysoký 462,4 m ve Zbirožské vrchovině, severovýchodně od obce Libečov, v okrese Beroun.
Geomorfologicky se vrch nachází v celku Křivoklátská vrchovina, podcelku Zbirožská vrchovina, okrsku Chyňavská vrchovina a podokrsku Chrustenická vrchovina.[1] Nachází se zde chatová osada Rejnov.
Těžba železné rudy
V oblasti Chrbiny se od středověku těžila železná ruda. Štoly mají celkovou délku cca 1100 m.[2] Nad Rejnovským mlýnem bývaly hutě. U chrbinské štoly CHBŠ-2 jsou rozvaliny staré kovárny.
Dolové míry
- Theresia I. - IV.
- Elisabeth I. - II.
- Wenzel I. - III.
- Segen Gottes I - III. (zasahuje do Karabinského vrchu)
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Josef Vála a Rudolf Helmhacker: Rudy železné v krajině mezi Prahou a Berounem, v Archiv pro přírodovědecké proskoumání (sic!) Čech 1877, druhý díl, první polovice, str. 120
