Borna Gojo | |
---|---|
Borna Gojo v Mouilleron-le-Captif, 2021 | |
Stát | Chorvatsko |
Datum narození | 27. února 1998 (26 let) |
Místo narození | Split, Chorvatsko[1] |
Bydliště | Split, Chorvatsko[1] |
Výška | 196 cm[1] |
Hmotnost | 90 kg[1] |
Profesionál od | 2020[2] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 029 140 USD |
Dvouhra | |
Tituly | 0 ATP, 1 challenger |
Nejvyšší umístění | 74. místo (2. října 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2021) |
French Open | 2. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2023) |
US Open | 4. kolo (2023) |
Čtyřhra | |
Tituly | 0 ATP, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 394. místo (17. ledna 2022) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 18. října 2023
Borna Gojo (* 27. února 1998 Split) je chorvatský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 74. místě a ve čtyřhře v lednu 2022 na 394. místě.[4][1]
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 skupinovým utkáním finálového turnaje proti Rusku, v němž prohrál s Andrejem Rubljovem. Rusové zvítězili 3:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 8–6 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[5]
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v říjnu 2013, když na Salona Open dotovaném 10 tisíci dolary v chorvatském Solinu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl bosenskému hráči Ismaru Gorčićovi z osmé světové stovky. Další turnaje odehrál až v sezóně 2016.[3]
V letech 2017–2019 studoval na Wake Forest University ve Winston-Salemu, kde hrál univerzitní tenis za tým Deacons. V roce 2018 odešel poražen ze singlového finále šampionátu NCAA poté, co nestačil na Petrose Chrysochose. Před závěrečným ročníkem v roce 2020 oznámil odchod a vstup do profesionálního tenisu.[2] Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovým Winston-Salem Open 2018. Organizátoři mu jako posluchači místní univerzity udělili divokou kartu do hlavní soutěže, v roce 2017 jen do kvalifikace. Na úvod winstonsalemské dvouhry jej zdolal padesátý šestý muž žebříčku Ryan Harrison ze Spojených států.[6]
Ve čtvrtfinále Davis Cupu 2021 proti Itálii zdolal jako hráč třetí stovky žebříčku světovou sedmadvacítku Lorenza Sonega. Jednalo se o jeho první vítězný zápas nad členem elitní světové stovky, jímž přispěl k postupu Chorvatů po výhře 2:1 na zápasy.[7][8] Ve vítězném semifinále proti Srbsku opět zdolal člena elitní čtyřicítky, třiatřicátého v pořadí Dušana Lajoviće.[9]
Legenda |
---|
Challengery (1 D; 0 Č) |
ITF (0 D; 2 Č) |
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2022 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | Lukáš Klein | 7–6(7–4), 6–3 |
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2016 | Zlatibor, Srbsko | antuka | Domagoj Bilješko | Goran Marković Antun Vidak |
6–1, 6–7(1–7), |
2. | říjen 2016 | Bol, Chorvatsko | antuka | Nino Serdarušić | Ivan Bjelica Darko Jandrić |
6–3, 6–7(11–13), |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borna Gojo na anglické Wikipedii.