Boleslav III. je téma, které v průběhu let přitahuje pozornost lidí. Toto téma svým dopadem na společnost a kulturu vyvolalo neustálé diskuse a zanechalo stopu v historii. Od svého vzniku až po současné trendy se Boleslav III. vyvíjel a udržoval si svůj význam v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Boleslav III., prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v každodenním životě.
Boleslav III. | |
---|---|
Český kníže | |
Boleslav III., freska ve znojemské rotundě sv. Kateřiny | |
Doba vlády | I. 999–1002 II. 1003 |
Narození | okolo 965 Praha |
Úmrtí | 1037 Polsko |
Pohřben | ? |
Předchůdce | I. Boleslav II. II. Jaromír |
Nástupce | I. Vladivoj II. Boleslav Chrabrý |
Manželka | N.N. |
Potomci | N.N. dcera |
Dynastie | Přemyslovci |
Otec | Boleslav II. |
Matka | Adivea? |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav III. Ryšavý (okolo 965 – 1037, Polsko) byl český kníže v letech 999–1002 a nakrátko znovu v roce 1003.
Boleslav III., nazvaný už souvěkým kronikářem Dětmarem z Merseburku Ryšavý, byl syn Boleslava II. Pobožného, bratr knížat Jaromíra a Oldřicha. Ačkoliv Kosmas píše, že Boleslavovou matkou byla údajně jako u jeho mladších bratrů kněžna Emma, dnes mají historici většinou za to, že jeho matka byla první manželka Boleslava II., zatímco Emma byla manželkou druhou nebo spíše až třetí.
Boleslavova násilnická vláda zahájila první vážnou krizi přemyslovského státu (ačkoliv jeho nástupnické právo coby nejstaršího syna nejspíš nikdo nezpochybňoval, rozhodl se pro pokus zbavit se svých bratrů coby konkurentů) podpořenou vznikem nových státních útvarů Polska a Uher. V roce 999, kdy se Boleslav III. ujal vlády, patřily z říše jeho otce a děda k českému státu už jen Čechy, ostatní území patřila už k Polsku a Uhersku.
Ke krizi kromě územních ztrát přispělo i spojenectví císaře Oty III. a polského knížete, bratrance Boleslava III. a jeho bratří, Boleslava Chrabrého.
Boleslav III. neměl mužského dědice, není známé ani jméno jeho manželky. Zřejmě měl jen dceru, manželku výše zmíněného Vršovce. Je tedy možné, že Boleslav měl vnuka, což mohl být jeden z důvodů, proč kníže Oldřich nařídil druhé vraždění Vršovců. Na druhou stranu Dětmar z Merseburku tvrdí, že se tak stalo kvůli tomu, že Vršovci podporovali prostředního z bratrů Jaromíra.
Boleslav I. nar. asi 915 zm. 967/972 |
Biagota? | Eduard I.? | ? | ||||||||||
Boleslav II. nar. asi 932 zm. 7. února 999 |
Adivea? | ||||||||||||
Boleslav III. nar. okolo 965 zm. 1037 |
Předchůdce: Boleslav II. |
Český kníže 999–1002 |
Nástupce: Vladivoj |
Předchůdce: Jaromír |
Český kníže 1003 |
Nástupce: Boleslav Chrabrý |