V tomto článku prozkoumáme dopad Bernard Mandeville na naši současnou společnost. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Bernard Mandeville zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Ať už jako významná postava v historii, téma dnešních debat nebo událost, která poznamenala před a po, Bernard Mandeville zanechal nesmazatelnou stopu ve světě, ve kterém žijeme. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Bernard Mandeville ovlivnil různé oblasti, jeho relevanci v současném kontextu a možné důsledky pro budoucnost. Připojte se k nám na této fascinující cestě za poznáním více o Bernard Mandeville a jeho dopadu na naši společnost!
Bernard Mandeville | |
---|---|
Narození | 15. listopadu 1670 Rotterdam |
Úmrtí | 21. ledna 1733 (ve věku 62 let) Hackney |
Povolání | filozof, ekonom, lékař a spisovatel |
Alma mater | Univerzita v Leidenu |
Významná díla | The Fable of the Bees |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bernard Mandeville nebo Bernard de Mandeville (; 15. listopadu 1670, Rotterdam – 21. ledna 1733, Hackney) byl nizozemský filozof, politický ekonom a spisovatel, který většinu života prožil v Anglii a v angličtině také napsal většinu svých prací, včetně té, kterou se proslavil především: Bajky o včelách (The Fable of The Bees).
Bajka o včelách byla publikovaná roku 1705 (nejprve pod názvem The Grumbling Hive, or Knaves Turn'd Honest), knižně vydaná 1714. Původně byla tvořena satirickou básní reagující na aktuální politické spory v Anglii, v knižní podobě přibyl obecnější komentář a esej. Bajka je považována za klasické, ne-li zakladatelské dílo ekonomického liberalismu, její podtitul ostatně zněl „Soukromé neřesti – veřejné blaho“ (Private Vices, Public Benefits). Je v ní prvně užito i známého pojmu „neviditelná ruka“ (trhu), kterého později využil Adam Smith. Podle Johna Maynarda Keynese však Mandeville v bajce definoval i základní pravidlo keynesiánské, tzv. paradox spořivosti. Mandeville v bajce jako první v historii užil též pojmu dělba práce, který se stal posléze klíčovým konceptem sociologie a ekonomie. V knize jsou i kontroverzní pasáže odmítající například vzdělávání chudých, neboť vzdělání by u nich mohlo vzbudit touhu po majetku apod. Obecně je bajka výsměchem ctnostem, za motor pokroku označuje touhu po osobním prospěchu. Někteří vykladači upozorňují, že Mandeville chtěl spíše než hájit neřest upozornit na to, že každý zákon či „mravní hodnota“ byly původně obhajobou utilitárního zájmu nějaké skupiny, čímž předjímal závěry moderní filozofie práva. Morální autorita Mandevillovy doby, filozof a biskup George Berkeley knihu nicméně odmítl jako nemorální. K Mandevillovi se později hlásil zejména Friedrich Hayek.