Bílý Štolpich

V dnešním světě je Bílý Štolpich tématem neustálého zájmu a debat. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo významu pro populární kulturu, Bílý Štolpich je tématem, které nadále přitahuje pozornost akademiků, vědců, nadšenců a lidí obecně. V průběhu let se Bílý Štolpich vyvíjel a jeho význam rostl, což generuje nekonečné zkoumání a výzkum jeho mnoha aspektů. V tomto článku se budeme snažit ponořit hlouběji do tématu Bílý Štolpich, prozkoumat jeho původ, jeho vývoj a jeho dopad na současný svět.
Bílý Štolpich
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Délka toku4,8 km
Plocha povodí5,5 km²
Průměrný průtok0,13 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-04-10-008
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Liberecký krajFerdinandov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra, Lužická Nisa, Smědá, Sloupský potok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílý Štolpich, někdy pojmenovávaný též Malý Štolpich nebo Malý Sloupský potok, je vodní tok na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Pramení na úbočí Hřebínku, jenž se nachází na západním úbočí Holubníku v severních partiích Jizerských hor. Odtud teče severním směrem zpočátku mělkým údolím, ale u Bílé Kuchyně se prudce zahloubí a vytváří divokou skalnatou rokli o délce 3,5 kilometru. Výškový rozdíl, který na této vzdálenosti potok překonává, dosahuje 400 metrů. Asi v polovině této části toku padá voda přes výraznější skalní stupeň, čímž vytváří vodopád. Jižně od Ferdinandova se potok stáčí k severozápadu a udržujíce tento směr obtéká po jižním okraji vlastní vesnici. Za ní, západně od vrchu Na Chatkách, se stéká s Černým Štolpichem a vytváří tak Sloupský potok.[1]

Název vodoteče je odvozen od štol (německy Stollenbach), ve kterých se v okolí toku těžila chudá železná ruda.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Bílý Štolpich, s. 18–19. 

Literatura