Atum

Atum je téma, které v posledních letech vzbudilo velký zájem, protože jeho dopad pokrývá různé oblasti společnosti. Od doby, kdy se objevil, se stal tématem debat, výzkumu a úvah, generuje protichůdné názory a obohacuje znalosti kolem něj. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů kolem Atum a prozkoumáme jeho historii, vývoj a dopad dnes. Budeme analyzovat různé pohledy, důkazy a argumenty, abychom plně porozuměli tomuto fenoménu, který upoutal pozornost tolika lidí po celém světě.
Atum
Hieroglyfický zápis
M17X1
U15
A40

nebo
X1
U15
A40

Původegyptský
PartnerkaIusaaset, Nebethetepet (obě jsou zosobnění Atumovy ruky)
DětiŠu, Tefnut
Centrum kultuIunu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Atum

Atum (možno číst také jako Item, Tem nebo Temu; význam jména není zcela jasný, snad „Úplný“ nebo „Neexistující“,[1] je překládáno také jako „Veškerenstvo“ nebo „Nerozlišené“,[2] případně „Všechno“ nebo „Nic“, obecně jej „lze spojovat s motivy úplnosti, dokončení, ale také dokonání a neexistence“[3]) je zpravidla antropomorfní staroegyptský bůh.

Kult

Atum byl uctívaný ve starobylém náboženském centru v Iunu. Zde byl v rámci kosmologicko-kosmogonické nauky o Devateru bohů pokládán za praboha a za Stvořitele ostatních bohů a všeho existujícího; v tomto svém aspektu v rámci královské ideologie vystupuje v roli mytického předka panovníka. Nejpozději od Staré říše byl chápán jako zosobnění Slunce a stal se jedním z hlavních reprezentantů slunečního kultu. V synkretickém pojetí mohl představovat odpolední slunce, zatímco Re zosobňoval polední a Cheprer ranní fázi jeho cesty po obloze.

Zplození bohů

Podle dochovaných starověkých egyptských textů zplodil Atum své první potomky, bohy Šu a Tefnut, pomocí masturbace[4][5]. Tento příběh je zaznamenán také v Textech Pyramid (například kouzlo 527[6]).

Odkazy

Reference

  1. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 128. 
  2. FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London: Opus Publishing, 1996. 8 s. 
  3. JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 35n. 
  4. V originále "The knowing of evolutions of Ra and overthrowing Apep". http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg04.htm.
  5. 1. verze stvoření http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg13.htm a druhá verze stvoření http://www.sacred-texts.com/egy/leg/leg14.htm
  6. Pyramidové texty, kouzlo 527 http://www.sacred-texts.com/egy/pyt/pyt28.htm

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Atum na Wikimedia Commons