Dnes budeme hovořit o Argot, tématu, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. Argot se stal opakujícím se bodem konverzace v různých oblastech, od politiky po zábavu, včetně kultury a vědy. Relevance Argot není omezena na jediné místo nebo okamžik, ale přesahuje hranice a časy. Jeho dopad a význam byly předmětem diskusí a úvah odborníků i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Argot s cílem dále porozumět jeho důležitosti a dopadu na naši společnost.
Argot je vrstva slovní zásoby, žargon užívaný společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.). Účelem tvoření zvláštních pojmenování je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači. Věda, která se argotem zabývá, se jmenuje argotologie.
Některé výrazy z argotu mohou být prozrazeny, a tím přestanou být součástí argotu a stanou se součástí běžné slovní zásoby. Příkladem argotu je francouzský verlan, který používá k utajení prohazování slabik.
Inna Kalita charakterizuje argot jako tajný komunikativní prostředek, který je prostředkem omezeného společenství, jenž se vyvíjel v dichotomické opozici dozorce – odsouzený. Odsouzený vytváří u známých, již existujících lexémů známky sekundární sémantiky, které by neměly být srozumitelné dozorci, anebo odsouzený tvoří lexém úplně nový. Argot vzniká v teritoriálně omezeném prostoru, jeho vznik je podmíněn omezujícím (trestním) rámcem – omezením osobní svobody. Nositelé argotu se nesnaží vyčnívat ve svém prostředí, ale kladou si za cíl izolovat své prostředí od vnějšího.
I v argotu se mohou uplatňovat morfologické a fonologické změny obecné češtiny, které následující seznam nereflektuje.