V dnešním světě je Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost širokého spektra společnosti. Od svého vzniku je Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, což vzbuzuje zájem i kontroverze. Jak čas postupuje, důležitost Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky se stává stále evidentnější a významně ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky, analyzujeme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost.
Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky | |
---|---|
Černínský palác, sídlo MZV, archiv ve vyšších patrech v levé části budovy | |
Zkratka | AMZV |
Vznik | 1921 |
Právní forma | rozpočtová organizace |
Účel | archivace dokumentů |
Sídlo | Černínský palác v Praze, Česko |
Souřadnice | 50°5′19,56″ s. š., 14°23′26,56″ v. d. |
Ředitelka | Helena Balounová |
Mateřská organizace | Ministerstvo zahraničních věcí |
Oficiální web | www |
archiv | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky (Archiv MZV, případně AMZV) je specializovaný archiv zřízený Ministerstvem zahraničních věcí (v současnosti jako oddělení odboru administrativy a zpracování informací).
Byl založen roku 1921, nejprve se sídlem v Toskánském paláci, od roku 1934 až dodnes sídlí v Černínském paláci. Oproti většině ostatních veřejných českých archivů má poněkud přísnější pravidla pro bádání (je nutno žádat o povolení předem).
Archiv v současnosti dohlíží nad spisovou službou ministerstva, ale též například českých zastupitelských úřadů (starší produkci, případně rušené potom přebírá a spravuje). V rámci Fondu mezinárodních smluv spravuje originály dvoustranných smluv a ověřené kopie vícestranných smluv, dále Pařížský a Londýnský archiv (tedy písemnou produkci exilových vlád). V době první republiky také pod správou archivu fungoval Ruský zahraniční historický archiv.
Řediteli a vedoucími byli například Jan Opočenský (první, do roku 1935), PhDr. Jaroslav Papoušek (1937–1938), Bohuslav Lázňovský (1938–1939), Emil Schieche (správce archivu pod pravomocí říšského protektora, 1939-1940), Karel Kazbunda (1946–1948), Jan Pešek (po r. 1948–?), Štěpán Gilar, Helena Balounová.