Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno
V tomto článku budeme analyzovatArcheologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, téma, které v současné společnosti vyvolalo velký zájem a debatu. _Var1 se ukázal být bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a technologie. Jeho význam a dopad na každodenní život z něj činí téma zájmu širokého spektra lidí bez ohledu na věk, pohlaví, socioekonomickou úroveň nebo geografickou polohu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, analyzujeme jeho původ, vývoj, dopad a možné budoucí důsledky. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na věc s cílem nabídnout širokou a obohacující vizi na toto dnes tak aktuální téma.
| Archeologický ústav AV ČR, Brno | |
|---|---|
 Sídlo ústavu v Čechyňské ulici | |
| Zkratka | ARÚB AV ČR |
| Vznik | 1970 |
| Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
| Sídlo | Čechyňská 363/19, Brno, 602 00, Česko |
| Souřadnice | 49°11′21,19″ s. š., 16°37′14,84″ v. d. |
| Ředitel | Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D. |
| Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | xnjf5zy |
| IČO | 68081758 (VR) |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. (ARÚB AV ČR) je česká veřejná výzkumná instituce, jeden z ústavů Akademie věd České republiky. Sídlí ve čtvrti Trnitá v Brně a zabývá se archeologií a vědeckým výzkumem pravěkých a raných dějin Moravy a Českého Slezska.
Historie
Státním konzervátorem pro Moravu a Slezsko byl v rámci nově vzniklého pražského Státního archeologického ústavu jmenován v roce 1919 Inocenc Ladislav Červinka. Pobočka ústavu vznikla v Brně v roce 1942, tedy za protektorátu, a jejím ředitelem byl tudíž ustaven německý archeolog Karl Hucke. Pobočku však reálně řídil Josef Poulík, který instituci vedl i dlouhá léta poté. V roce 1953 se stala součástí Československé akademie věd (ČSAV), a to jako expozitura Archeologického ústavu v Praze. Jako samostatný vědecký ústav ČSAV (později AV ČR) se konstituoval v roce 1970. Josef Poulík ústav vedl až do roku 1990, poté v jeho čele stanul Jaroslav Tejral, kterého v roce 1998 vystřídal Pavel Kouřil. V roce 2017 vedení převzal Lumír Poláček a roku 2022 se stal ředitelem ústavu Balázs Komoróczy.
Činnost
Hlavní činností je základní terénní výzkum ve třech výzkumných střediscích a výzkumných základnách: pro paleolit a paleantropologii v Dolních Věstonicích, pro dobu římskou a období stěhování národů v Dolních Dunajovicích a Mušově a pro slovanskou a raně středověkou archeologii v Mikulčicích. K tomu v Opavě působí detašované pracoviště, které spolupracuje s tamním Slezským zemským muzeem. Kromě toho ústav vydává vědecké publikace, organizuje vědecké konference a semináře, poskytuje konzultace a podílí se na doktorském studiu a výchově vědeckých pracovníků.
Z významných aktivit v průběhu historie ústavu lze vyzdvihnout především významné objevy na sídlištích lovců mamutů pod Pavlovskými vrchy nebo na hradištích z doby Velké Moravy, nověji pak široce koncipovaný výzkum působení římských legií na Moravě. Ústav stál u výzkumů a následných zveřejnění řady nejvýznamnějších moravských pravěkých a raně středověkých lokalit i u bezpočtu drobnějších akcí, mapujících nejstarší historii Moravy.
Odkazy
Reference
- ↑ Zřizovací listina ústavu . rvvi.msmt.cz . Dostupné online.
- ↑ a b Činnost a historie . Archeologický ústav AV ČR, Brno . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-01.
