Alvin W. Gouldner
| Alvin W. Gouldner | |
|---|---|
| Narození | 29. července 1920 New York |
| Úmrtí | 15. prosince 1980 (ve věku 60 let) Madrid |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita |
| Povolání | sociolog, vysokoškolský učitel a filozof |
| Zaměstnavatelé | Amsterdamská univerzita (1972–1976) Amsterdamská univerzita Washingtonská univerzita Washingtonova univerzita Univerzita v Buffalu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alvin Ward Gouldner (29. července 1920 – 15. prosince 1980) byl americký sociolog, profesor sociologie na univerzitách ve Washingtonu, St. Louis, Buffalu a Amsterdamu. Proslul svou kritikou sociologie, intelektuálů a svou teorií vztahu technologie a společnosti. Byl žákem Roberta Mertona. Byl označován za radikálního myslitele a jeho práce byly v silné interakci s radikálními politickými hnutími 60. let 20. století.
Proti objektivitě
V knihách Anti-Minotaur: The Myth of Value Free Sociology (1964) a The Coming Crisis of Western Sociology (1970) se postavil proti tomu, aby se sociologie pokoušela být empirickou vědou a snažila se hledat objektivní pravdy. Sociologie je podle něj z podstaty subjektivistická, a měla by být ideálně "kriticky subjektivistická". Hájil rovněž Maxe Webera a tvrdil, že Weber nikdy neusiloval o to, aby sociologii "objektivizoval", ač se mu to často přisuzuje. Naopak symbolem nejhorších tendencí v sociologii pro něj byl funkcionalismus Talcotta Parsonse.
Na jeho kritiku sociologie navázala jeho kritika intelektuálů a intelektuálních pracovníků obecně, včetně vědců (v knize The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class z roku 1979). Intelektuální pracovníci často podle Gouldnera vyrábějí z ideologických předpokladů "objektivitu". Základním cílem intelektuála i vědce by přitom mělo být spíše kritické myšlení a pochybování.
Technologický determinismus
Roku 1976 vydal Gouldner knihu The Dialectic of Ideology and Technology. V ní popsal vývoj politických dějin i dějin idejí jako podmíněný technologií, a to zejména technologií komunikační. Klíčovou byla zejména jeho teze, že zvláštní diskurz zvaný ideologie byl zplozen díky nástupu tištěných médií, zejména novin. Pád ideologie byl způsoben nástupem filmu, rozhlasu a televize. Gouldnerův technologický a komunikační determinismus navázal na podobné pojetí Marshalla McLuhana, držel se však více v sociologickém rámci.[1]
Bibliografie
- 1950: Studies in Leadership. Leadership and Democratic Action
- 1954: Patterns of Industrial Bureaucracy
- 1954: Wildcat strike. A Study in Worker-Management Relations
- 1958: Cosmopolitans and Locals: Toward an Analysis of Latent Social Roles
- 1962: Notes on Technology and the Moral Order
- 1964: Anti-Minotaur: The Myth of Value-Free Sociology
- 1967: Enter Plato
- 1970: The Coming Crisis of Western Sociology
- 1973: For Sociology: Renewal and Critique in Sociology Today
- 1976: The Dialectic of Ideology and Technology
- 1979: The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class
- 1980: The Dark Side of the Dialectic
- 1980: The Two Marxisms
- 1984: Against Fragmentation
Reference
- ↑ McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál 1999.
Externí odkazy
- Portrét na Questia.com Archivováno 6. 10. 2013 na Wayback Machine.
- Heslo v Blackwell Encyclopedia of Sociology Archivováno 10. 6. 2015 na Wayback Machine.
