V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Alexej Leonov a odhalíme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Ať už mluvíme o vlivu Alexej Leonov na současnou společnost, jeho významu v historii, jeho významu v dnešním světě nebo jeho dopadu na budoucnost, je nepopiratelné, že Alexej Leonov hraje v našich životech zásadní roli. Na těchto stránkách budeme zkoumat různé perspektivy a analyzovat, jak Alexej Leonov utvářel a bude nadále utvářet náš svět. Připravte se tedy na vzrušující cestu, na které prozkoumáme různé aspekty Alexej Leonov a jeho důsledky v naší realitě.
Alexej Archipovič Leonov | |
---|---|
Kosmonaut CPK | |
Státní příslušnost | SSSR/ Rusko |
Datum narození | 30. května 1934 |
Místo narození | Listvjanka, Kemerovská oblast, SSSR |
Datum úmrtí | 11. října 2019 (ve věku 85 let) |
Místo úmrtí | Hlavní vojenská nemocnice N. N. Burděnka |
Předchozí zaměstnání | Stíhací pilot |
Hodnost | Generálmajor Sovětských vzdušných sil |
Čas ve vesmíru | 7 dní, 0 hodin a 33 minut |
Kosmonaut od | 7. března 1960 |
Mise | Voschod 2, Sojuz 19 |
Kosmonaut do | 19. prosince 1985 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Archipovič Leonov (rusky Алексей Архипович Леонов; 30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti. V roce 1965 byl (jako 11. sovětský kosmonaut ve vesmíru) členem posádky letu kosmické lodi Voschod 2 a vystoupil jako první člověk do volného prostoru. Zúčastnil se také sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo.
Narodil se v malé vesničce na Sibiři jako osmý z devíti dětí. Na konci 30. let 20. století, během stalinských čistek byl jeho otec zatčen a jeho matka s dětmi byla jako manželka nepřítele lidu vystěhována z domu a ocitla se bez prostředků na ulici. Otec byl později propuštěn a po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu. V roce 1953 odešel na výzvu Komsomolu do čugujevského vojenského leteckého učiliště u Charkova. Odtud odešel v roce 1957 k pluku, kde brzy získal leteckou kvalifikaci Vojenský letec 3. třídy a Instruktor výsadkových jednotek. Poté byl vybrán k výcviku první dvacítky budoucích sovětských kosmonautů. V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími. Přitom dál létal u svého pluku.
Brzy po svém návratu z prvního kosmického letu se na podzim 1965 zúčastnil Astronautického kongresu v Řecku. Poté zavítal i do Prahy, kde mimo jiné vystoupil i v Československé televizi. V Československu byl ještě několikrát, později se zúčastnil podobných kongresů i v dalších zemích světa. V roce 1967 absolvoval studium na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii. Zapojil se do programu Interkosmos, byl ve skupině kosmonautů Sovětského svazu připravovaných k letu na Měsíc.
V roce 1973 byl jmenován do čela nově zřízené Všesvazové rady pro komplex GTO,[pozn. 1] což byl orgán podporující rozvoj tělesné výchovy (Spartakiády národů, Vesnické hry, plnění odznaků GTO) v Sovětském svazu.
V letech 1976–1982 byl zástupcem náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.
V roce 2004 stále patřil k ruským celebritám. Měl k dispozici Mercedes s řidičem a policisté salutovali, jakmile zahlédli jeho registrační značku s čestným číslem 0011. Do důchodu odešel v roce 1991 v hodnosti generálmajora. Byl známý svou zálibou v malířství a na několika výstavách svá díla s motivy vesmíru předvedl. Byl otcem dvou dětí.
Oba lety začínaly na kosmodromu Bajkonur a měly končit přistáním kabiny na padácích na území Kazachstánu.
18. března 1965 při letu kosmické lodi Voschod 2 vystoupil jako první člověk z kosmické lodi do volného prostoru. Vzdálil se od lodě připoutaný lanem na vzdálenost 5,35 metru. Výstup do vesmíru trval celkem 23 minut a 41 sekund, z toho 12 minut strávil u vstupu do přetlakové komory, kam se nemohl kvůli příliš nafouknutému skafandru vejít. Spolu s ním letěl velitel lodě kosmonaut Pavel Běljajev, Leonov měl funkci druhého pilota.
O deset let později se v roce 1975 jako velitel lodi zúčastnil společného kosmického experimentu lodí Apollo ASTP a Sojuz 19 EPAS na oběžné dráze okolo Země ve dnech 15. až 24. července 1975. Projekt se uskutečnil pod názvem „Apollo Sojuz Test Project“ (ASTP). V Československu byl projekt mediálně známější jako Sojuz-Apollo. V Sojuzu 19 s ním letěl Valerij Kubasov, v Apollu se setkali s americkými astronauty Thomasem Staffordem, Donaldem Slaytonem a Vancem Brandem. V rámci přípravy na let pobýval i ve Spojených státech amerických.