V tomto článku se budeme zabývat dopadem, který má Alemanština na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vzbuzuje Alemanština zájem výzkumných pracovníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky své relevanci v různých oblastech. Vliv Alemanština na kulturu, ekonomiku, technologie, politiku, mimo jiné, bude zkoumán s cílem pochopit jeho roli při utváření současného světa. Kromě toho bude analyzováno, jak Alemanština proměnil způsob, jakým lidé mezi sebou interagují a jak fungují ve svém prostředí. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní pohled na Alemanština, který čtenáři umožní získat širší a jasnější pohled na jeho dopad a význam.
Alemanština (Alemannisch) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Švýcarsko, Německo, Francie, Rakousko, Lichtenštejnsko, Itálie, Venezuela |
Počet mluvčích | kolem 10 milionů |
Klasifikace |
|
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | gem (B) |
ISO 639-3 | gsw |
Ethnologue | gsw |
Wikipedie | |
als.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alemanština (někdy psáno alemannština) neboli alemanské dialekty je skupina dialektů němčiny (hornoněmeckých dialektů), kterými se mluví ve Švýcarsku (kromě jeho západní části a kantonu Ticino na jihu), dále na většině území německé spolkové země Bádensko-Württembersko (bez jeho severní třetiny území), v západní části Bavorska (vládní obvod Švábsko), v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko, v Lichtenštejnsku, v bývalém francouzském regionu Alsasko a také v malé části Itálie a ve Venezuele (město Colonia Tovar). Alemanské dialekty, kterými se mluví na území Švýcarska, jsou souhrnně označovány jako tzv. švýcarská němčina. Celkem alemanskými dialekty mluví zhruba 10 miliónů lidí. Název této skupiny dialektů je odvozen od germánského kmene Alamanů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alemannische Dialekte na německé Wikipedii.