V dnešním světě se Agénor (otec Európy) stalo tématem rostoucího zájmu společnosti. S rychlým vývojem technologie se důležitost Agénor (otec Európy) stala vedoucí rolí v mnoha aspektech každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu byl Agénor (otec Európy) předmětem debat a analýz v různých kruzích. V tomto článku prozkoumáme význam Agénor (otec Európy) v moderní společnosti, prozkoumáme jeho dopad v různých sférách a jeho roli při utváření budoucnosti.
| Agénór | |
|---|---|
| Povolání | král |
| Choť | Télefassa Argiope Damno |
| Děti | Foinix Európa Fíneus Kadmos Thasos Kilix … více na Wikidatech |
| Rodiče | Poseidón a Libya |
| Příbuzní | Bélos (sourozenec) Adónis, Fíneus, Peiros, Astypalaia, Carme, Thasos a Kéfeus (vnoučata) |
| Funkce | fénický král tyrský král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Agénór (řecky Ἀγήνωρ, latinsky Agenor) je v řecké mytologii syn boha moří Poseidóna a nymfy Libye. Podle Vergilia byl králem v Týru a zakladatelem Sidonu.
V bájích má své místo zejména pro své proslavené potomky, jejichž matkou byla jeho manželka Télefassa. Byli to:
Když Zeus unesl Európu, poslal otec své syny, aby sestru našli. A ať se bez ní nevracejí. Tak se rozešli do dalekých krajů a jak je vidět, čtyři z nich se dostali do dalekých zemí a tam vybudovali svá nová království. Poslední Thasos na své cestě zasvětil v Olympii sochu bohům. Pak se dostal na ostrov Thasos, který osídlil a těžil v jeho bohatých zlatých polích.