Ša'ar ha-Gaj

V dnešním světě je Ša'ar ha-Gaj téma velkého významu a zájmu širokého publika. Od svého vzniku až po dopad na společnost byl Ša'ar ha-Gaj předmětem studia a debat v různých oblastech. Postupem času se Ša'ar ha-Gaj vyvíjel a přizpůsoboval změnám a udržoval si svůj vliv na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme důležitost Ša'ar ha-Gaj, analyzujeme jeho různé dimenze a jeho význam v současném světě. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Ša'ar ha-Gaj a jeho vlivu na naši společnost.

Ša'ar ha-Gaj
Ša'ar ha-Gaj
Lokalizace Ša'ar ha-Gaj

Ša'ar ha-Gaj (hebrejsky: שער הגיא‎, arabsky: باب الواد‎, Báb al-Vád, doslova Brána údolí) je strategicky významná soutěska ležící v Jeruzalémském koridoru v Izraeli, která byla místem těžkých bojů během první arabsko-izraelské války v roce 1948.

Geografie

Svatyně imáma Aliho v Ša'ar ha-Gaj na archivním snímku
Zbytky izraelské vojenské techniky z roku 1948 v Ša'ar ha-Gaj
Frontová linie v okolí Latrunu a Ša'ar ha-Gaj dle stavu k 19.7. 1948

Leží cca 20 kilometrů západně od Jeruzaléma a cca 37 kilometrů jihovýchodně od Tel Avivu v místech, kde pobřežní planina definitivně přechází do sevřených údolí Judských hor. Dlouhodobě šlo o hlavní spojnici pobřeží a Jeruzaléma. Soutěskou vede vádí Nachal Nachšon, které zde zprava přijímá boční údolí Nachal Ilan. I v současnosti je lokalita dopravně využívaná. Podél Ša'ar ha-Gaj vede dálnice číslo 1, na kterou se zde od jihu napojuje dálnice číslo 38 (tato křižovatka se rovněž nazývá Ša'ar ha-Gaj). Jde o zalesněnou kopcovitou krajinu s řídkým vesnických osídlením. Nejblíže jsou vesnice Mesilat Cijon a Bejt Me'ir cca 2 kilometry na jih a jihovýchod odtud. Na severu leží takzvaný latrunský výběžek a v jeho rámci cca 4 kilometry na severozápad odtud i lokalita Latrun, rovněž strategicky významné místo bojů z roku 1948.

Dějiny

Jde o historicky významné místo. Už v roce 1869 tu guvernér Jeruzaléma zřídil hostinec (chán). Těžil z polohy na stále frekventovanější cestě, kudy se mimo jiné ubírali evropští poutníci. Vybíralo se tu mýtné. Cesta byla vydlážděna na počest rakousko-uherského panovníka Františka Josefa I.. Postupně význam místa poněkud upadal, zejména když byla koncem 19. století zprovozněna železniční trať Jaffa-Jeruzalém. Ve 30. letech 20. století za mandátní Palestiny tu vyrostla čerpací stanice pro automobily.

Strategický význam soutěsky se ukázal během první arabsko-izraelské války, kdy se u nedalekého Latrunu odehrávaly takzvané bitvy o Latrun a kdy se okolo Ša'ar ha-Gaj soustřeďovaly arabské útoky na židovské konvoje směřující do obleženého Jeruzaléma. Už 26. prosince 1947 zde při arabském útoku zemřelo sedm Židů, předtím 19. prosince jeden Žid.

Během dubna 1948 v rámci Operace Nachšon dokázali Izraelci ovládnout některé arabské vesnice v okolí a na jistý čas zprovoznit Ša'ar ha-Gaj pro židovské konvoje, ale ještě před koncem měsíce bylo arabské obléhání soutěsky obnoveno. Během Operace Makabi (součást bitvy o Latrun) se sice Izraelcům podařilo dobýt arabské vesnice Dejr Adžub a Bajt Machsir ovládající soutěsku, ale k průlomu u Latrunu opět nedošlo, stejně jako při dalších konfrontacích. Kvůli nemožnosti trvale obsadit soutěsku, respektive její zázemí, byli Izraelci nuceni vybudovat o několik kilometrů směrem na jih nové provizorní silniční spojení s Jeruzalémem, takzvaná Barmská cesta. Výsledek války byl v této lokalitě smíšený. Latrun zůstal v arabském držení a v rámci dohod o příměří z roku 1949 se stal součástí Západního břehu Jordánu ovládaného Jordánskem (byť jen jako vojensky nevýhodně hájitelný latrunský výběžek). Vlastní soutěska Ša'ar ha-Gaj byla sice zahrnuta do území Izraele, ale kvůli jordánskému záboru Latrunu nemohla plnit svou dopravní funkci. Izrael tak v letech 19491967 musel zvolit jiné silniční spojení pobřeží s Jeruzalémem.

Teprve během šestidenní války v roce 1967 Izraelci dobyli celý Západní břeh Jordánu, zrušili latrunský arabský opěrný bod a soutěskou Ša'ar ha-Gaj vedli v staronové trase dálnici číslo 1, dodnes hlavní silniční spojení dvou největších měst Izraele. Podél ní tu jsou z pietních důvodů dodnes zachovány trosky izraelských vozů, poškozených během bitev v roce 1948. Události z roku 1948 připomíná název vrchu Šluchat Mišlatim na severní straně údolí a Šluchat Šajarot na straně jižní, kde jsou udržována místa původních bojových pozic.

Odkazy

Reference

  1. Israel . Google Maps . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b amudanan.co.il . amudanan.co.il . Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 39. (anglicky) 
  4. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 30–50. (anglicky) 
  5. a b LATRUN . Jewish Virtual Library . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy