Ve světě Socialistická republika Černá Hora je možné prozkoumat a objevit nekonečné množství aspektů. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost je Socialistická republika Černá Hora předmětem sporů, debat a obdivu. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Socialistická republika Černá Hora, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho důsledky v každodenním životě a jeho význam v globálním kontextu. Prostřednictvím vyčerpávající a podrobné analýzy se pokusíme osvětlit nejdůležitější aspekty, které činí Socialistická republika Černá Hora tématem zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí.
Socialistická republika Černá Hora Socijalistička Republika Crna Gora Социјалистичка Република Црна Гора
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Rozloha
|
13 810 km²
| ||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
Počet obyvatel
|
615 035
| ||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
socialistická republika
| |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.
Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.
Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.
Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.
V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky. V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci. 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.
Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.
V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.