V dnešním světě je Nástěnná malba téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů společnosti. Od svého vzniku Nástěnná malba označil před a po ve způsobu, jakým interagujeme, žijeme a vnímáme svět kolem nás. Postupem času se Nástěnná malba stal tématem debat a diskuzí v různých oblastech, generuje protichůdné názory a spouští akce, které ovlivnily životy lidí. Proto je klíčové analyzovat a do hloubky porozumět dopadu, který má Nástěnná malba na naše životy, stejně jako na vývoj společnosti jako celku. V tomto článku prozkoumáme některé aspekty Nástěnná malba a jeho vliv na různé aspekty každodenního života, abychom na toto životně důležité téma poskytli širší a komplexnější pohled.
Odtamtud sem pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Nástěnná malba je malba, která je neoddělitelnou součástí stavby. Může představovat jak ornamentální výzdobu, tak krajinu, zátiší, mytologické či biblické výjevy atp. Prováděna bývá buď na suchou nebo na čerstvou, ještě vlhkou omítku (freska).
Historie
Nástěnné malby patří k nejstarším výtvarným technikám, které se rozvíjeli už v pravěku. Jeskynní malby se zachovaly např. v lokalitách Altamira a Lascaux.
Ve středověku se vedle barevné a dekorativní výzdoby architektury uplatňovaly zvláště v kostelech ilustrační malby k biblickým tématům, tzv. bible chudých.
V období renesance vznikly některé z nejslavnějších nástěnných maleb, jako jsou Poslední večeře od da Vinciho a Michelangelova výzdoba Sixtinské kaple. Tamní malba Posledního soudu již předznamenává nástup barokního umění, které provázel velký rozmach nástěnných a nástropních maleb. V návrzích kostelů, zámeckých sálů a dalších prostor je počítáno s malířskou výzdobou a ta naopak, často iluzivně, navazuje na architekturu a tím vytváří spolu s další výzdobou účinně působící jednotný celek.
Techniky
al fresco (freska) – malba na čerstvou omítku, zajišťuje propojení barev s podkladem a tím větší trvanlivost